Mount Brewster
Dost bylo romantického poflakování v hranatém autě v téměř dokonalém plenéru. Nastal čas vyrazit za sněhem, nechat se trochu provětrat ledovým větrem a zjistit, jak jsme na tom s rovnováhou na VELMI úzkém hřebeni. Stručný fotoreport z prvního kopce, Mt. Brewsteru následuje níže…
Poté, co jsme se kapánek rozchodili a zaskotačili si v lupinách u jezer Tekapo, Pukiki a Hawea, jsem přejeli až na hranici Westcoastu a vyrazili k malebné chatě Brewster Hut.
Probruslit zdejším vrtkavým počasím je pěkná fuška! Ještě večer před výstupem se střídá sluníčko (viz výše) se sněhovou chumelenicí co půl hodiny. V noci je už naštěstí obloha plná hvězd a tak brzy ráno vyrážíme.
Po traverzu plotnami a přechodu ledovce narážíme na hřebeni na starého dobrého známého – pořádný vítr. Hledáme si naší cestu vzhůru a snažíme se, abychom se neskutáleli až do zeleného údolí, ačkoli tamější prostředí vypadá shůry podstatně přívětivěji.
Až k předvrcholu jdeme jako páni, ale pak začíná poměrně delikátní a exponovaný nafoukaný hřeben. Balancujeme na jeho hraně a doufáme, že zrovna moc nefoukne. S nějakou vyšlapanou stopou nepočítejte, nejsme v Evropě :)
V deset dosahujeme úspěšně vršku a můžeme obdivovat panoramata od oceánu až po Mt. Cook. Ideální vrcholový den! Pak už jen seskotačit bez úhony dolů a užívat si v krátkém tričku výhledy na tu parádní špičku pěkně s šálkem kávy v ruce. Takhle by to mohlo jít i nadále…
1 Komentář. Napiš komentář
Nádhera Kubo, krásný hřebínek! Kurňa, že jsem nejel s vámi. Dívat se na oceán ze zasněženého vrcholu, to v Evropě jen tak nedáš… :-). Držte se, Jíra